Obsahy(1)
Dysfunkční rodina, odříznutá od okolního světa. Tři děti nemají jinou možnost než se podřídit pravidlům, která jim vnutil jejich otec. Jediná osoba, která je smí navštěvovat, je Christina, která uspokojuje chlapcovy sexuální potřeby... Otec, matka a jejich tři děti žijí v domě na okraji města. Dům je obehnán vysokou zdí, za který děti nikdy nechodily. Procházejí zvláštní formou vzdělávání a baví a nudí se tak, jak to jejich rodiče považují za vhodné, bez sebemenšího vlivu okolního světa. Věří, že letadla, která jim létají nad hlavou, jsou hračky, a že zombie jsou žluté květinky. Jediným cizím návštěvníkem domu je Christina, zaměstnankyně továrny, která pravidelně přijíždí uspokojovat synovy sexuální potřeby. Celá rodina si ji oblíbí, zejména nejstarší dcera. Jednoho dne jí Christina daruje čelenku, jež září v šeru jasnou barvou, a požaduje za ni protislužbu... (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (295)
Nedávno jsem se tu rozepsal o tom, jak rekordně divný film byl dánský Mænd og høns, ale to jsem ještě netušil, že pár dnů nato uvidím řecký Kynodontas, který mě svou divností udiví ještě o něco víc. Oproti téhle helénské rodince jsou totiž bráchové ze severu vcelku normální chlapíci. Než se narodit tak těžce pošahaným rodičům, to už je snad lepší narodit se jehovistům nebo muslimům. Špičákův schizoidní filmový jazyk působí anachronicky a pasoval by spíš někam do nové vlny šedesátých let, ale k příběhu tahle strohá a odosobněná forma výborně sedne. Děj filmu je pak myslím dobrý příklad rčení o tom, že "cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly", protože on to ten otec s matkou vlastně mysleli dobře... brrr! Některé absurdní scény a dialogy asi z hlavy ještě dlouho nevyženu... (Případným zájemcům doporučuju stáhnout si z titulky.com určitě verzi titulků z ČT, v tom druhém (amatérském) překladu některé věty nevyznívají tak krásně šíleně). ()
Samoúčelná perverzní úchylárna, u které nominaci na Oscara považuji za totální úlet. Byl tu sice velmi dobrý nápad, to se musí nechat, ale to pojetí je... hrozné. Soudnost režiséra je v tahu stejně, jako kvalita snímku. Ta všudypřítomná podbízivost a nehynoucí snaha diváka šokovat... To mě doslova znechutilo. A ve chvílích, kdy už se nám autoři náhodou nesnaží vnutit art-porno, přichází čirá brutalita. A z toho se mám posadit na zadek? Ne, děkuji pěkně. ()
Velmi silný film. Je sice škoda, že mě film zaujal až v půlce druhé, ale přesto jsem měl znepokojivý pocit při sledování. Sice film není divácky příliš vděčný, nemohu říct, že bych se skvěle bavil, má to pomalejší průběh, pervérzní scény, prapodivné hlášky, nesympatické herce i jejich chování, ale dvě scény v závěru mě docela rozhodily a to hodně sick taneček, ze kterého jsem si málem musel vzít prášek a poté scéna s činkou, což zabolelo i mne. Zvláštní, divný film, ale má něco do sebe. 65% ()
Špičák měl být pomyslnou špicou dne. Důvodem byl nevšední námět a fakt, že řecká kinematografie je v poslední době jednou z nejdiskutovanějších. Ani teď, bez mála dvě hodiny po skončení projekce si nejsem jist, co jsem vlastně na plátně divadla Karlových Varů viděl. Po odchodu z budovy mi v hlavě zběsile přeskakovala jediná myšlenka - že Trier je proti Lanthimosovi slabý čajíček. Určitě je to jeden z nejrozporuplnějších filmů, co jsem kdy zhlédnul a vlastní hodnocení si budu muset ještě nechat pořádně projít hlavou. EDIT 9.7.2011: Po vytěsnění některých scén z hlavy nemůžu hodnotit níž - 80%. [MFFKV 2011] ()
Zábavná studie manipulovaných členů rodiny, kteří nikdy nevystrčili nos dál, než na zahradu. Kytičce říkají zombie, když chtějí dárek tak lízají osobu od které dárek chtějí a smrtelně se bojí koček. Proč? Protože si myslí, že je to tak normální. Je to samozřejmě hrozná pakárna a megapodivnost, ale nenudil jsem se. Docela mi to připomělo film Borgman. ()
Galerie (17)
Photo © Feelgood Entertainment
Zajímavosti (14)
- Na kazetách které dá Christina (Anna Kalaitzidou) nejstarší dceři jsou filmy Čelisti (1975), Rocky (1976) a Flashdance (1983), ze kterého pak mužeme vidět pár odkazů při tanci nejstarší dcery na rodinné oslavě. (MatyasF)
- Celý film byl natočen pouze na jednom objektivu: anamorfotem s ohniskovou vzdáleností 50mm. (orkadimenza)
- Keď Otec (Christos Stergioglou) pustí pieseň, ktorú po svojom nazval „Grandfather“ (Frank Sinatra), v skutočnosti to je pieseň „Fly Me to the Moon“, na kope vinylových platní je viditeľný obal albumu: „Making Movies“, album vydaný v roku 1980. (Pat.Ko)
Reklama